N/A
|
14. února 2010, 15:11
Dobrý den,
několikrát jsem se pustil do diety, aniž bych si o tom příliš nastudoval. První problém byl, že se jednalo o nepatrnou změnu ve váze, vždy jsem byl dokonale hubený, a když jsem pak uplně lehce přibral (ve skutečnosti to nebylo prakticky vidět), začal jsem "vyšilovat". Žil jsem například měsíc na extrémní salátové dietě (celkově dvakrát v rozmezí půl roku). Pochopitelně jsem nijak nezhubl, nebylo co a po ukončení diety jen něco málo přibral. Můj poslední "objev" bylo zjištění, že po ránu nemám hlad, a když si dám první jídlo (jeden rohlík či jogurt) až po čtyřech hodinách, stačí mi ten den jíst jen málo (zpravidla jsem přes den snědl dva kousky ovoce, např. jablko, pomeranč apod.), večeři jsem měl standardní, teplou, ale menší porci (těstoviny s omáčkou, smažené maso s rýži atd.). Tentokrát jsem ze začátku nepatrně zhubl, ale zhruba po týdnu se váha přestala měnit. Když jsem se po cca měsíci a půl rozhodl, že tudy cesta nevede a začal se stravovat normálně, moje váha se každodenně začala zvyšovat. Čekal jsem, že se to zastaví, ale už se tak děje přes tři měsíce a stále téměř denně přibývám. Přitom jím normálně, rozhodně to není větší spotřeba než jakou jsem měl před těmito nesmyslými dietami. Normálně jím i v porovnání s lidmi okolo mne (sleduji jejich konzumaci i s ohledem na jejich váhu). Často ale stačí menší jídlo a mám pocit sytosti, při větších porcích mne břicho vyloženě tlačí - ve dny, kdy se tak neděje zpravidla nepřiberu. Souvisí to podle mého také s metabolismem, který mám většinou (alespoň si to myslím) zpomalený - velkou potřebu chodím konat jednou za pár dní (cca 2-3) a plný žaludek často cítím po dlouhou dobu, což se mi dřív nedělo.
Jak je možné tento trend zastavit? Pokud se mi to podaří, velice rád navštívím nějakou z vašich poboček, abych shodil kila, která jsem tímto způsobem nabral. Předem děkuji za odpověď!
No, tak asi takto :
1) Především je třeba zopakovat slova profesora Blackburna, který proteinové diety vymyslel a říkal, že problém je téměř vždycky "between your ears", tedy v hlavě. Nedávno jsem četl v odborném článku názor profesora Svačiny, našeho předního obezitologa, který správně vymezil prostor pro léčbu obezity mezi internu a psychiatrii. Jinými slovy hranice mezi prostou obezitou, která je problémem interní medicíny a poruchami příjmu potravy, které jsou zase doménou psychiatrie, je v praxi velmi, ale opravdu velmi neostrá. U řady pacientů nelze přesně stanovit, čeho je víc a zda je jim třeba spíše obezitologické či psychiatrické podpory (nebo obou).
2) To, co popisujete je logické a vychází to z mylné představy, že čím míň budeme jíst, tím budeme hubenější. Omyl !!! V praxi to funguje zcela odlišně. Předně je třeba říci, že chceme-li zhubnout, pak musíme VŽDY A BEZVÝHRADNĚ respektovat zákon o zachování energie, to jest dodat organismu méně energie, než kolik jí spotřebuje a tak ho přinutit, aby si sáhl do vlastního bůčku, kde má energii nasyslenou na horší časy. Dále je třeba si uvědomit, že lidské tělo je velmi fikané a lstivé. Pokud ho budete 6 týdnů držet v energetickém příjmovém deficitu, bude sice hubnout, ale v okamžiku, kdy se vrátíte do normálního stravování, udělá klíčový výkrut a místo toho, aby si doplnilo vyrabované energetické zásoby ve svalech (bílkoviny ze svalů jsou po živočišném škrobu nejbližším zdrojem energie v průběhu půstu), vytvoří přednostně nové tukové buňky ! Neustále se tak zhoršuje poměr libové tkáně k tukové... A to je také prapodstata tzv. jojo efektu. Na konci této spirály je přesně to, co popisujete. Máte dojem, že jíte pořád stejně a přitom pořád přibíráte, To je normální a logické ! Pokud to chcete zastavit, musíte - poněkud paradoxně - začít jíst jako diabetik - to jest málo a často a přitom se vyvarovat rychlých cukrů, přemíry živočišných bílkovin, atd.
Na každý pád by neškodilo navštívit některé z našich center, po mejlu nelze všechno vysvětlit. Potřeba zohlednit bod 1) je ve Vašem případě evidentní.... ale u koho není, že... Srdečně, dr. Ryc